na Blog.cz

Když mi do maturitního plesu zbývá týden a vstupenky mám už doma, rozhodnu se konečně jít se podívat po nějakých šatech. Musím koupit i pro Angelu, protože tam jde s náma. Když se chystám odejít, jsem docela naštvaná, i když sem se snažila nedat na sobě nic znát, Tom to na mě ale pozná.
"Stalo se něco?" zeptá se
"Ale ne..jen mě vytočily spolužačky..to neřeš.." mávnu nad tím rukou
"Čím? Když to řekneš tak se ti uleví.."

Po Vánočních svátcích hned zajdu do cukrárny. Zařídím si to tam tak, že tam budu chodit jen v úterý a čtvrtek, kdy mám ve škole nejmíň hodin, navíc místo osmihodinovky budu dělat jen čtyři, i tak budu dostávat docela hezký peníze, abych s těma od táty zaplatila máminy účty a ještě si něco odkládala bokem. S mojí blížící se maturitou se taky blíží i maturitní ples, tak musím šetřit na šaty, mám na to čas jen do poloviny ledna.
Táta mi sice poslal před Vánocemi víc peněz, abych si něco koupila, ale ty jsem dala bokem na důležitější věci, kdyby sme něco potřebovali.

"Tohle nám teda nedělejte, nebo žádná snídaně nebude.." směju se taky
"To né..ale když vám to tak hezky šlo.." smějí se dál
"Tak si radši sedněte, přišli jste akorát k jídlu.." dám na stůl hromadu hotových vaflí a všichni se do nich pustíme. Za chvíli tam není ani jedna.

Kluci se zastaví na chodbě a koukají na mě. Já z obýváku posbírám tiše všechny dárky, kluci mi s tím pomůžou, protože máma stejně začíná usínat. Potom zavřu dveře a opřu se o zeď.
"Annie, proč tu zůstáváte..máte tu akorát peklo.." promluví jako první Tom
"Protože nemůžu s Angelou jen tak odejít..dokud nikdo nic neví, tak je klid..platím účty, všechno zařizuju..kdybych odešla, tak to nikdo dělat nebude, mámu zavřou do léčebny a Angelu do děcáku..nikam nemůžu.." sklopím oči k zemi

Vyruší nás ale zvonění domovního zvonku.
"Angelo, skočíš tam, já nemůžu.." ona jen přikývne a jde otevřít. Za chvíli se vrátí a vede sebou Billa s Tomem.
"Veselé Vánoce!" usmívají se oba od ucha k uchu.
"No..i vám..co tady děláte?" koukám na ně překvapeně
"Přece vás tady na Vánoce nenecháme samotný.." řekne s úsměvem Bill
"My už máme doma po ježíškovi..tak sme přišli za váma.." dodá Tom
"To jste hodní..tak si dáte s náma večeři.." usměju se

Po cestě se strhne koulovaná a všichni se u toho dost nasmějeme, jdeme parkem, kde se můžeme před sněhovými koulemi schovávat za stromy. Smích nás ale přejde, když si něčeho nevšimneme..
Angela vběhla na led rybníčku, který je uprostřed parku. Sice mrzne, ale led nestihnul zmrznout natolik, aby ji udržel a Angela se propadne do ledové vody. Hned se jí s Tomem snažíme vytáhnout, ale jde to dost těžko, protože spadla kus od kraje. Nakonec pro ni Tom musí vlézt, hned pak utíkáme k nám domů, zapomenu i na to, že by tam mohla být opilá máma, Angela celou dobu hrozně brečí, hned z ní sundám všechno oblečení a zabalím jí do deky a sednu si s ní k topení. Tomovi dám taky jednu deku, aby si mohl mokrý oblečení sundat. Angela ale vůbec nechce přestat brečet, tisknu ji k sobě a slzy se mi začnou kutálet po tvářích taky.
Tom si k nám sedne a položí mi ruku kolem ramen. "No tak..to bude dobrý, uvidíš..možná jen bude mýt rýmu.."

O víkendu se Bill odpoledne staví, máma je naštěstí asi zase někde v hospodě a ségra je taky jako vždycky pryč, tak máme klid.

"Jak jsi to myslela..s tím že to je u vás složitý? Teda jestli se ti o tom chce mluvit.." zeptá se Bill, když zdobíme perníčky.

"Teď o tom nechci mluvit.." kývnu hlavou směrem k Angele a Bill to pochopí. "Až potom.."

"Jasně..dobře.." celý odpoledne potom zdobíme perníčky a dost se u toho nasmějeme. Bill je u nás až do večera, dokonce semnou jde i uložit Angelu. Potom si sedneme sami dva do kuchyně a já mu začnu sama vyprávět všechno o mým životě, o mámě, o škole a o tom že teď vychovávám Angelu já, proto mi říká mami. Bill na mě celou dobu jen kouká a poslouchá. Když skončím a odmlčím se, chytne mě za ruku.