na Blog.cz

"Ty máš rovnátka?"
"Kdy se necháš ostříhat?"
"Kde je táta?"

Posadila jsem se na svojí posteli. Pohladila jsem fialové povlečení. Bylo moje nejoblíbenější. Když jsem tady jednou za čas spala, vždycky mi ho máma připravila. A když jsem odjela, vyprala ho a pak znovu povlékla postel čistým povlečením. Věděla, že je moje nejoblíbenější. Vzdychla jsem a koukla z okna. Vždycky jsem měla hezký výhled na náš dvůr. Teď tam začaly padat vločky sněhu a celou tu krásu ještě podtrhovaly. Rozhlédla jsem se po svém pokoji. Nic se tu nezměnilo.

"Ségra!" Usmál se Josh ve dveřích. Musela jsem uznat že o dost vyrostl.
"Joshi!" Vstala jsem a objala ho. "Tak dlouho jsem tě neviděla." Když jsem tady byla posledně, Josh byl na výletě se školou. Stejně tak i Dan - jeho dvojče. Je jim oběma 13 let, ale za půl roku budou mít narozeniny. Jsou mladší o 5 let, ale i tak jsem si s nimi vždycky rozuměla. Když se máma dozvěděla, že je těhotná, bylo to opravdové překvapení. Pořád jsem byla jen já a o 2 roky starší Travis, který teď má natažený sval a krmí se dole v kuchyni. Musela jsem se zasmát.

"No, já tebe taky ne, co si myslíš." Usmál se Josh.
"Ty máš rovnátka?" Vykulila jsem na něj oči.
"No jo. Ale až mi je sundají, budu sexy chlap!"
"To nepochybně." Zasmála jsem se jeho grimase. "Fotbal už skončil?"
"Jo. V hale se netrénuje tak dobře, jako venku. Ale co se dá dělat.. Nesmíme vyjít z formy." Pokrčil rameny.
"Kde je Dan?" Zeptala sem se netrpělivě. Poslední brácha, s kterým jsem se ještě nepřivítala.
"Šel se osprchovat. A já jdu hned po něm, tak si nic moc neplánuj." Vyplázl na mě jazyk a odešel.

Až jsem se nějak napůl vybalila, sešla jsem dolů do kuchyně. Nějak mě honila mlsná. Travis se díval na televizi, nohy natažené na stole. Když kolem procházela máma, hned ho po nohách plácla. A jakmile zašla za roh, dal si je tam znovu. Usmála jsem se. Nic a nikdo se nezměnilo.
Otevřela jsem ledničku a dívala se, co je tady dobrého. Hned jsem dostala chuť na polovinu věcí, které se tu skladovaly. Nakonec jsem si vzala vanilkový jogurt a čokoládovými kuličkami. Posadila jsem se ke stolu a vytáhla časopis, co byl hned nahoře stohu novin a časopisů a začala ním listovat.

"Nechceš jít s námi na koncert? Je to nějaký jazz a vstup není moc drahý." Objevil se táta ve dveřích.
"Proč ne." Pokrčila jsem rameny. "Aspoň nebudu smrdět doma."
"Tak jo, vycházíme o půl 7, tak s tím počítej." Mrkl na mě a odešel zase do pracovny. Máma mi říkala, že poslední dobou tam tráví moc času. Jejich firma nějak začala prosperovat a tak má samé papírování. Nezávidím mu to. Nemohla bych být úřednice. Naprosto by mě to nebavilo. Já mám ideál být učitelkou hudby. Je to romantické, ne?

"Mami?" Zaklepala jsem na dveře ložnice. Máma ležela v posteli a četla knížku.
"Ano, zlatíčko?" Zaklapla hned knihu a koukla na mě.
"Víš, moje kámoška je těhotná a požádala mě, jestli by se s tebou nemohla vidět. A její kluk taky." Pokrčila jsem rameny.
"Dokonce i tatínek?"
"No, on ji má opravdu rád, ale není si jistý, jestli je připravený na dítě. Tak.. "
"Mám ho proklepnout?" Zasmála se.
"Ne. Jenom mu říct, že se nemusí tak bát." Zasmála jsem se taky.
"Tak jo. Pak mi na ně dáš kontakt, jo?"
"Tak jo, díky, mami." Usmála jsem se a zavřela dveře. Nechám ji, ať si čte. Sedla jsem si za Travisem k televizi a taky si natáhla nohy na stůl.

Travis přepínal kanály, dokud na jednom nebyl záznam z koncertu Linkin Park. Položil ovladač na sedačku vedle sebe a protáhl se.
"To se budeme dívat na tohle?" Zeptala jsem se.
"Kdo má ovladač, ten rozhoduje. Sorry, ségra." Pokrčil rameny.
"To se ti líbí?" Zeptala jsem se znovu.
"Jsou v poho. Lepší, než tvoje vážná hudba." Zasmál se. Vždycky si mě musel dobírat, že jsem šla na konzervatoř. On se učil na kytaru, ale sám. A opravdu skvěle to umí.
"Ha ha. A jdeš dneska na ten jazz s našima?"
"Neblázni. Zničil bych si reputaci drsňáka." Zasmál se a prohrábl si své dlouhé vlasy.
"Kdy se necháš ostříhat?"
"Nikdy." Zavrtěl hlavou. Jenom jsem se usmála. Jeho drsná rockerská pověst. No jo.

Osprchovala jsem se už v 5, abych pak nezabrala koupelnu mámě. Není nad to, mít koupelnu sama pro sebe, jen co je pravda. Mít svůj klid a všechno. Jsem opravdu ráda, že jsem na bytě. Svou rodinu miluju, bez pochyb, ale tohle handrkování o jednu koupelnu mě vždycky dohánělo k šílenství. A i když mám jenom bratry, i ti dokážou zabrat koupelnu na hodinu, i déle. Nechápu, co by jim tak dlouho mohlo trvat, když si nemusí holit nohy.

Měla jsem na sobě černou sukni po kolena a světlý rolák. Nic přijatelnějšího jsem si nenabalila, taky jsem nečekala, že půjdu na koncert. Dlouho jsem s našima nikde nebyla. Kluci moc chodit nechtěli, vždycky jsem to byla já. A teď se historie opakuje.. :)
Obula jsem si kozačky a navlékla se do kabátu. Od mámy jsem si půjčila smetanovou šálu, která dokonale ladila k mému roláku.
"Sluší ti to." Pochválila mě máma.
"Díky. Nic jiného jsem nenašla. Mám tu akorát džíny."
"Díky za ženskou prozíravost, co?" Zasmála se. Jenom jsem přikývla.
"Kde je táta?"
"Obléká se. A pak že ženským všechno trvá." Protočila oči.

Koncert byl dokonalý. Jazz není zrovna moje silná stránka, ale tihle chlapíci to opravdu uměla. A mezi všemi hudebníky seděla jediná holka a hrála na veliký saxofon. Poznala jsem v ní spolužačku ze základy. Nikdy bych ale nevěřila, že se bude na něco učit. Ona byla spíš taková módní ikona. A zrovna saxofon? Nejlepší bylo, když hráli melodii Růžového pantera. To se jim opravdu povedlo. Byla jsem tím naprosto nadšená. A dokonce tam měli i klavíristu. To bych pak taky mohla jednou dělat, kdyby mě někdo chtěl..

Domů jsme se dostali něco před desátou. Byla jsem tak unavená, ale příjemně, že jsem si musela hned lehnout. Prvně jsem se chtěla dívat na horor, který měli dávat v televizi, jehož název opravdu nevím, ale hned jsem usnula.

B.