Nastavený nový lay...líbí se vám? :)

WE & SITE  /////  STORIES  /////  AFFILATES







Aspoň na chvíli buď jen moje... 27.díl

29. března 2011 v 21:21 | MoNiK |  Aspoň na chvíli buď jen moje...
Spěchala stále rychleji, chtěla být co nejdál od toho místa kde se to všechno přihodilo. V tom domě ho poprvé spatřila, poprvé ochutnala jeho rty, jeho celého. V tom domě se do něj zamilovala...

Nohy ji nesly neznámo kam a ona cítila jak z ní prchá všechen strach. Co víc by ji Judith mohla udělat?
Goldie se zastavila na nedaleké louce a rozpažila ruce, hlavu naklonila víc ke zvědavému slunci a zatočila se.
Těžko říci jestli to bylo z radosti nebo neštěstí, cítila takovou chut to udělat. Cítila se tak neuvěřitelně volná...
Poté ulehla do vysoké trávy a na nic nemyslela. Těžké myšlenky jako by ji samy opouštěli a jí už nic netrápilo.
" Goldie?"
Náhle se ozval hlas volající její jméno, věděla komu hlas patří a věděla že je někde blízko. Během okamžiku se posadila a hleděla do krajiny. Spatřila ho sedícího před sebou jak v dlaních svíral stéblo trávy, kousek po kousíčku trhal tu nebohou zeleň a zrakem těkal stále po krajině.
Goldie se rychle přehoupla a po čtyřech se pomalu došourala k němu.
Bez jediného slova se usadila vedle něj a cítila na své paži dotek jeho teplé dlaně.
" Jak dlouho to víš?" " Pár týdnů."
" To předemnou tajíš týdny takovou užasnou zprávu?"
Poprvé na ni pohlédl, v jeho pohledu nedokázala Goldie vyčíst nic. Byli v nich schovány veškeré pocity.
" Úžasnou? Tahle zpráva není vůbec úžasná, všechno se tím jenom zhorší, segra mě bude nenávidět, táta mě zabije, všechno je v tahu."
" Ne není!"
Smykem si ji přitáhl k sobě a silně objímal, hladil ji jemně po zádech a mezi prsty cítil její kaštanové, jemné vlasy.
" Já jsem štastný." Jeho slova, která zašeptal milimetr od jejího ucha, ji příjemně hřáli na srdci.
" Opravdu?"
" Opravdu! Ted mám ten správný důvod být s tebou, nemusím se pracně rozmýšlet a přemlouvat do kterého pokoje vstoupit když stojím na chodbě. Ted budu chodit jen do tvého, s radostí."
Šťastně se od něj odtáhla a bezmyšlenkovitě ho políbila.
Cítila takový neuvěřitelný pocit štěstí, bylo to tak úžasné.
" Nepujdeme už? Je tu celkem chladno."
" Jo, můžeme."
Tiše přitakala a nechala se od něj zvednout na podrážky svých bot, ruku v ruce šli zpět do města...
" Goldie?"
Uslyšela hlas svého otce, jakmile otevřela dveře a oba vstoupili do domu.
" Anoo?"
"Je pravda to co jsem slyšel? Ty jsi těhotná?"
" Ano tati, jsem!"
Goldie čekala nadávky, pohlavky, cokoli. Ale nic nezaznamenávala.
Tiše k otci stočila svůj pohled a nechápavě mu pohlédla do očí.
" A je pravda i to že otcem je Tom?"
" Ano."
Sklopila pohled k zemi a slyšela jak táta těžce oddechuje, sám nevěděl co říct.
" Jdi nahoru a pošli mi sem Toma, potřebuji si s ním promluvit."
" Dobře."
Tiše odpověděla a se sklopenou hlavou se odebrala do svého pokoje.
Podle očekávání Tom seděl na jejím gauči a vyhlížel až Goldie příjde za ním.
" Tak co?"
" Máš jít za ním!"
" Fajn."
Přivětivě se usmál, políbil Goldie lehce na koutek úst a zmizel za dveřmi.
Goldie usedla na gauč a hlavu dala do dlaní.
Jak jen tohle to skončí?
MoNiK
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš ff Aspoň na chvíli buď jen moje...?

Klik :)

Komentáře

1 Daniela | 29. března 2011 v 22:25 | Reagovat

jůůů, je to super, honem honem dál

2 JayV | 30. března 2011 v 4:48 | Reagovat

No to jsem zvědavá jak to dopadne :-) tak rychle další díl

3 petra | 30. března 2011 v 11:42 | Reagovat

krásný :-)  :-)  :-)

4 anička | 5. dubna 2011 v 19:58 | Reagovat

Ahojky moc pěkný napsaný :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama