Nastavený nový lay...líbí se vám? :)

WE & SITE  /////  STORIES  /////  AFFILATES







Aspoň na chvíli buď jen moje... 23.díl

22. prosince 2010 v 19:24 | MoNiK |  Aspoň na chvíli buď jen moje...

www.reality-or-dream.blog.cz
" Jako nechci ti do toho kecat ale podle mě tohle není jen tak, měla by jsi s tím někam zajít!"
Dávala Niky rady své kamarádce která bledá přišla z koupelny a zničeně dosedla na postel ve svém pokoji.

Uběhl další týden od doby co naposledy viděla Toma a doufala, že ho ještě dlouho neuvidí.

" A co by to asi bylo? Je to jen obyčejná chřipka, to bude za chvíli ok!"
" Chřipka na tři týdny jo?"
Posměšně ji vmetla do tváře Niky a sledovala její tvář.
" Třeba to je možný."
" Nebuď naivní zlato, zajdi si k doktorovi a budeš mít jistotu, začala bych gynekologem!"
" Blbá ne?!"
Pohoršeně Goldie vystřelila opět na záchod.


" Dobře, když toho nejsi schopná ty, objednám tě já!"
Mumlala si Nik tiše v pokoji a vytáčela číslo na známého gynekologa, zatím co si Goldie čistila zuby.

_ U Toma _

Tom se vzbudil kolem deváté hodiny a na to, že byl přes noc v klubu to bylo celkem brzy.
Udělal si snídani a s talířem teplých toastů se posadil na gauč do obýváku, pustil televizi a s nezájmem přeblikával programy.
Neměl náladu na žádný film, neměl chut na žádné jídlo, ani hudbu nechtěl poslouchat.

" Goldie!"
Silně, bolestně povzdechl a zaklonil hlavu dozadu, nemohl uvěřit tomu že je na něj taková, věděl že chybu udělal, ale kdo vlastně ne?
Přece by si zasloužil druhou šanci ne? Toužil po jejím těle, chtěl jej zase držet ve svém náručí, toužil po jejích rtech které by stále líbal, snad nikdy by ho ty sladké a hřejivé rtíky neomrzely! Miloval ji, tak šíleně po ní toužil, po každé částečce jejího dokonalého těla!
Bez dalšího rozhodování se rychle zvedl, talíř toastů položil na linku v kuchyni a rychle se vydal do města.
Přece není možné aby na něj jen štěkala, musí ji přeci nějak získat zpět!

_ Goldie
_

Goldie se vrátila domů kolem čtvrté hodiny odpolední, cítila se odpočatá a silná potom co ji Nikol vytáhla do města nakupovat. Své kamarádce slíbila že zítra zajde na gynekologii, byla opravdu neoblomná.
Goldie rozrazila vstupní dveře a tašky s věcmi položila na podlahu. Přejela pohledem po zemi a nálada ji klesla o pár stupínku jakmile spatřila hoperské boty pod věšákem.

" Ahoj tati, jaký byl den?"
S úsměvem vešla do kuchyně a nenápadně nakoukla do obýváku.

" Ahoj zlato, dnes to v práci nebylo tak zlý. Byli jste s Niky nakupovat?"
Přejel její otec tašky pohledem a mírně se usmíval.
" Ano, vytáhla mě!"
Zasmála se a vyběhla schody do patra, když uslyšela z pokoje Judith hlasitý smích píchlo ji u srdce, rychle se se skloněnou hlavou přesunula do svého pokoje, kde zničeně dosedla na postel…její dobrá nálada byla opět v tahu!

Pomalu vstala a začala vybalovat nové věci do skříně.
Pomalými tempy skládala kusy oblečení na úhledně poskládané komínky ve skříni a přitom poslouchala písně, které hrály z repráků u počítače, snažila se co nejvíc uklidnit…

Když se náhle otevřeli dveře a dovnitř vešel Tom, Goldie se jen vylekaně otočila a zase se začala věnovat práci kterou dělala.

" Goldie?"
Tichým hlasem k ní promluvil, ale ona nereagovala.
Nechtěla s ním mluvit, nechtěla na sobě ukázat ani náznak radosti že ho vidí.
" To už se mnou nebudeš ani mluvit?"
Ublíženě pronesl a ona cítila že přešel o něco blíž, ve vzduchu čichala jeho omamnou vůni a celá se pomalu začínala uklidňovat.

" Goldie…"
Najedou ji chytil za loket a prudkým pohybem otočil čelem k sobě, měl toho tolik na srdci, tolik slov které ji chtěl říct, ale jakmile spatřil její tvář a její tmavé oči už se nezmohl na jediné slovíčko, nemohl se od ní odtrhnout pohledem.
Tiše k ní pomalu přistoupil a políbil ji.
Reagovala, oplácela mu polibky se stejnou intenzitou a ani si sama neuvědomovala, jaký pocit štěstí právě cítí.
Po delší době se od něj odtáhla a rozzlobeně se mu podívala do očí.

" Co to mělo znamenat? Nedochází ti že už je konec? Já už nechci abys mi takhle motal hlavu, jdi pryč!"
Její slova ho zraňovala, nemohl slyšet ten vyčítavý tón v jejím hlase, ač nerad, otočil se a odešel!

 MoNiK

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš ff Aspoň na chvíli buď jen moje...?

Klik :)

Komentáře

1 Daniela | 22. prosince 2010 v 21:53 | Reagovat

super, ale ty víš jak se mi to bude líbit víc :)

2 anicka | 23. prosince 2010 v 17:53 | Reagovat

moc krásně napsané

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama