Nastavený nový lay...líbí se vám? :)

WE & SITE  /////  STORIES  /////  AFFILATES







Aspoň na chvíli buď jen moje... 21.díl

8. prosince 2010 v 19:20 | MoNiK |  Aspoň na chvíli buď jen moje...
Music: The Gossip - Heavy Cross

www.reality-or-dream.blog.cz

Uběhl týden od doby co se Goldie dozvěděla tu novinu že Tom bude otcem.
Pro každého to byla úžasná zpráva, táta byl opravdu nadšený, Judith poslouchala ze všech stran jen samé gratulace a Goldie vždy jen smutně koukala do země.
Nyní seděla ve třídě, nervózní z ústních zkoušek které právě probíhaly.
Každý spolužák se snažil do své hlavičky natlouct ještě to poslední, co se dalo.
Goldie se nesnažila, jen bezmyšlenkovitě listovala zápisky a koukala po třídě.

" Goldie?...Jsi na řadě."
Najednou nakoukl do třídy učitel, pohlédl na Goldie povzbuzujícím pohledem a mírně se pousmál.

Goldie jen povzdechla, zavřela desky s popsanými stránkami a vydala se za učitelem na chodbu. Před další třídou se zhluboka nadechla.
" Ať už je to za mnou."
Dodala si kuráž šeptem a vešla dovnitř…

Když vyšla ze školy a v dlani držela maturitní vysvědčení na chvíli cítila radost, byla na sebe pyšná, nečekala to. Kór ted když byla v takovém stavu.
Ale veškerá radost z ní vyprchala jak spatřila u školního vchodu stálo velké, černé auto.
Bolestně přivřela víčka a tvář pozvedla k nebi.
Snažila se do svých plic vtáhnout tolik kyslíku kolik bude jen potřeba, doufala že tím získá energii se mu postavit.

Rázně se vydala k východu a snažila se jeho postavu ignorovat, moc dobře věděla že čekal u svého auta a vyhlížel ji.
Když už byla pár metrů za jeho autem ozval se za ní známý hlas.

" Goldie? Stůj!"
Chytl ji za paži a otočil směrem k sobě.
Ihned svou paži vyrvala z jeho sevření a dívala se na něj pohledem, který přesně odpovídal tomu co cítí.
" Co mi ještě chceš?"
Neměla v plánu být na něj milá.
" Miláčku co se stalo? Proč jsi mi neodpovídala na smsky, tolikrát jsem ti volal!"
" Zajímavé! Tak proč jsi nikdy nepřišel osobně?"
" Nemohl jsem, narychlo jsem musel odjed domů!"
" Jasně!"
Nevěřila mu, už neměla žádný důvod mu věřit, tolik ji zklamal.

" Tak co jsem udělal? Co se stalo?"
Jeho hlas zněl stále naléhavěji a neodbytně se vpíjel svými panenkami do těch jejích.
Vypadala jinak po tom týdnu co ji neviděl, oči měla rudé, rty suché a její vždy nádhernou bronzovou plet vystřídala bílá. Člověk by až řekl že je nemocná!

" Stalo se to že Judith poslouchá ze všech stran gratulace že je s tebou těhotná, to se stalo! A ani tě nenapadlo mě informovat!"
" Nechtěl jsem aby ses to dozvěděla takhle!"
Jeho hlas utichl a on jako by větu jen slabě zašeptal, sklopil pohled k zemi a ruce zastrčil do kapes svých velkých, tmavých nohavic.

" A kdy jsi měl v plánu mi to říct? Proč jsi mi tak lhal Tome? Stokrát jsem se tě ptala proč ji nechceš opustit, kdybys mi to řekl…"
Nenechal ji ani dopovědět větu a rychle řekl něco, co ji celkem překvapilo i rozčílilo.
" Kdybych ti to řekl už bych tě neměl. Nejsi taková že by jsi se mnou byla i za této okolnosti. Nechtěl jsem tě ztratit, proto jsem ti to neříkal!"
Mluvil stále zoufaleji, hlasitěji a byl stále blíž.

Chytl její obličej do svých dlaní a jemně ji přejížděl palcemi po tvářích, bylo ji to tak neuvěřitelně příjemné.
Po týdnu zase cítit jeho teplý dotek, vdechovat jeho vůni.
I když věděla že je to špatně přivřela víčka a vychutnávala si tu chvíli s ním.
Jako by žádné starosti neexistovali a kdyby jo tak by na ně bylo lehké řešení.

Polekaně rychle otevřela oči když cítila na svých rtech ty jeho.
Úžasem otevřela ústa a on nemeškal a ihned do nich vnikl svým jazykem.
I když ji mozek říkal že by ho měla odstrčit nedokázala to.
Jen chvíli s ním spolupracovala. Pak jako by se probrala a silně ho od sebe odstrčila.

" Co děláš? Asi ti stále nedochází to, že je konec!"
Byla naštvaná, ale více než na něj na sebe, podlehla mu, nechala se líbat.
" Mě to nechce docházet, nechci se tě jen tak vzdát Goldie!"
" Budeš muset!"
Tvrdě pronesla, vymanila se z jeho objetí a rychlým krokem se blížila k autobusové zastávce.
Rychle naskočila do autobusu, nereagovala na jeho volání. A když se autobus rozjel pevně se chytla úchytů v uličce a cítila, jak ji něco teplého ztéká po tvářích. Byly to slzy!

MoNiK
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš ff Aspoň na chvíli buď jen moje...?

Klik :)

Komentáře

1 Daniela | 8. prosince 2010 v 20:46 | Reagovat

tak už vím, proč ju nemohla opustit... ale zas to že s ni čeká ditě ještě neznamená, že s ni musí být...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama