Nastavený nový lay...líbí se vám? :)

WE & SITE  /////  STORIES  /////  AFFILATES







Aspoň na chvíli buď jen moje... 19.díl

21. listopadu 2010 v 0:41 | MoNiK |  Aspoň na chvíli buď jen moje...
www.reality-or-dream.blog.cz


" Musíme zanést Zoe do pokoje aby mohla spát."
" Dobře."
Šeptali oba mezi polibky ale ani jeden se neměl k tomu, se od toho druhého odtrhnout.
Nakonec se Goldie objevovala jako první a pomalu se od něj odtáhla.
Přešla do obýváku a usedla na gauč k Zoe, pohladila ji po čele a počkala až za nimi přijde i Tom.
Vzal opatrně Zoe do náruče a odnesl ji do pokoje.
Goldie šla jen tiše za ním, zakryla svou malou sestřičku až po krk a vtiskla ji malý polibek na čelo.


" To chci taky až budu usínat."
Pošeptal Tom a tiše ji sledoval, sledoval její krásný úsměv, její prsty které stále hladili Zoe po tváři, vše na ní bylo tak nádherné.

Pomalu se zvedla a přešla ke dveřím, zhasla v pokoji a šla pomalu do obýváku. Slyšela za sebou Tomovi kroky a pro sebe se mírně usmívala.
Byla tak ráda že za ní přišel, že nešel za Judith která mu o to říkala, Goldie mu dala jasně znát že záleží jen na jeho vlastní volbě a on se rozhodl pro ni, stále tomu nemohla uvěřit.
Svezla se na gauč v obýváku a naklonila hlavu na stranu, na které cítila tíhu jeho těla.
" Nepustíme film?"
Zašeptala tiše, měla strach že by mohla malou Zoe probudit.
" Kašlu na film."
Zašeptal stejným tonem hlasu a přitáhl si ji k sobě. Dychtivě líbal její rty a přitom ji tak silně a ochranitelsky objímal.
Když jim docházel dech Goldie se odtáhla a koukla na televizi.

" Jak se to mohlo tak najednou změnit?"
Zamyšleně se zahleděla před sebe, po chvíli svůj pohled otočila na Toma.
" Co myslíš?"
" Nás! Ještě před pár dny jsme se nemohli snést, štěkali na sebe, nenáviděli se a ted?"
" Ten cit byl pořád stejný, ale touto cestou jsme se ho snažili potlačovat, bylo to přirozené."
" Stejný? U mě není stejný. Jsem do tebe blázen čím dál větší!"
Jestli Goldie šeptala každou větu Tom nemohl rozumět té poslední kterou vyslovila, téměř se ztratila v šumu z televize.
Ale zdálo se, že Tom ji slyšel velice dobře.
Se spokojeným úsměvem si její tvář otočil k sobě a opět přiložil své rty na ty její.

" To je zvláštní, já do tebe taky. Každým dnem po tobě toužím pořád víc a víc, každou noc strádám po tvé blízkosti, až moc jsem si zvykl na to, že jsi byla pořád se mnou. Tak moc se těším na chvíli s tebou, i kdyby měla trvat jen pět minut."

Goldie byla zaražená, nevěděla co na to říct.
" Něco tak krásného mi nikdo ještě neřekl."
Usmála se šťastně a přiložila svou tvář na jeho hrud, Tom ji ovinul svými pažemi a tiše ji zašeptal do vlasů.
" Od toho máš mě, miláčku."
Oba cítili tu spokojenost která z nich sálala, byla jí plná místnost.
Chvíli se snažili vnímat film který celou dobu běžel v televizi, najednou si Tom všiml že Goldie pravidelně oddechuje, pro sebe se usmál a pohlédl na její spící tvářičku.

Natáhl se po ovladači a vypnul televizi, opatrně se zvedl, chytl ji do své náruče a nesl nahoru do jejího pokoje. Pozhasínal celý dům, rozrazil dveře a položil ji na rozestlanou postel.
Přikryl ji po krk peřinou a naposledy k ní přilehl, aby ji mohl na rozloučenou políbit.
Když se chtěl zvednout a odejít Goldie tiše zašeptala.
" Tome, ještě mě neopouštěj prosím."
" Myslel jsem že už spíš."
" Nemůžu za to že mě vždycky tak nádherně uspáváš."
Pomalu otevřela oči a zamrkala před sebe.
I přes šero v pokoji viděla jak Tomovi jiskří oči. Pomalu se natáhla k němu a políbila ho, objala kolem krku a stáhla na sebe.

" Ukecala jsi mě."
Vzdal Tom nějaké přemlouvání že by tu být neměl, kdokoli sem může vtrhnout.
Ale nedokázal si odepřít její přítomnost, až příliš po tom toužil, stačilo jen aby spala v jeho náručí, aby cítil teplo z jejího těla a byl hned šťastnější.
" A to jsem tě musela ukecávat?"
Usmála se a ještě víc se na Toma nalepila, spokojeně přivřela víčka a cítila jak ji Tom hladí po zádech, milovala to. Milovala tyhle chvilky naprostého blaha když byl s ní.
" Kdyby záleželo jen na mě nastěhuji si tě k sobě."
Šťastně se usmála.
" A na kom záleží?"
" Jsou tu i okolnosti které se nám nelíbí, jako třeba Judith."
" Nemysli na to miláčku, ted jsme spolu."
" Já vím, jen že mě to štve. Kdybych mohl vezmu tě kamkoli budeš chtít, chodili bychom do restaurací, do kina, ukazoval bych tě pyšně celému světu, ted nemůžu."
" Neber si to tak, mě se to takhle docela líbí, je to vzrušující."
Zasmála se tiše, natáhla se aby ho mohla políbit a pak zase ulehla do peřin mezi něho.
" Ty jsi úžasná."
Zasmál se a vtiskl ji polibek do vlasů.
" Miluju tě."
" I já tebe."
Tiše zašeptala, přivinula se na jeho nahé, horké tělo a klidně usnula….

MoNiK
Líbí? :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš ff Aspoň na chvíli buď jen moje...?

Klik :)

Komentáře

1 Daniela | 21. listopadu 2010 v 1:18 | Reagovat

nějak mi uniká smysl, proč to Judith nemůže říct? Jen že by mu jí bylo líto? Nebo je v tom něco jinýho, páč jestli to je jen z litost, tak je to dost divný, když tvrdí, jak ju miluje ale s Judith se nerozejde. No jinak je to skvělý, tak porkačuj

2 Anicka | E-mail | Web | 24. listopadu 2010 v 20:17 | Reagovat

Moc hezká povídka líbí se mi hezky píšeš jen tak dál:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama