Nastavený nový lay...líbí se vám? :)

WE & SITE  /////  STORIES  /////  AFFILATES







Amanda 2.řada 35.díl

27. října 2010 v 15:53 | MoNiK |  A-m-a-n-d-a 2.řada

O PÁR DNÍ POZDĚJI

Bylo teplé, slunečné ráno a já vysedávala pěkně v křesle na balkoně, v dlaních jsem držela šálek horké kávy a vychutnávala si ten horký dotek slunce.
S přivřenými víčky jsem přemýšlela co se za ty dny událo…zvláštní že Melánie už tu delší dobu nebyla, nevím sice proč ale mám takové tušení že v tom má prsty Tom.
Zase si mě všímá, políbí mě na dobré ráno , smím si k němu přilehnout v noci když je mi zima, nebo když se bojím Adamovi reakce až se vrátí z hospody, možná už s ním nejsem tak ráda a často, i přesto se o mě stále snaží!


" Ahoj."
Najednou mě někdy pozdraví a políbí mě na čelo, tak moc jsem se zamyslela že jsem si ani nevšimla že Tom už vstal a šel za mnou.
" Ahoj."
Mile jsem se na něj usmála a nechala se políbit, tentokrát namířil Tom sví rty na ty mé a já s ním s radostí spolupracovala, milovala jsem jeho vůni pokaždé když ráno vyšel z koupelny, milovala jsem vůni jeho kolínské…..

Najednou se z pokoje ozval pláč dítěte.
" Promiň musím za ním, Patrik má hlad."
Omluvně jsem se usmála a odešla z toho prostoru, byl tak vyteplený sluncem že je mi ted v celém domě zima.
Pomalu jsem vkročila do Tomova pokoje a vzala z postýlky Patrika, jakmile jsem ho přiložila na sebe přestal plakat, zaryl svou malou hlavičku do mého županu a našel to..co nejvíc potřeboval.
Usmála jsem se a pohlédla na druhého spícího miláčka, Amy stále ležela v postýlce a tiše oddechovala, nevzbudil ji ani plačící bráška..

_ Tom _

" Čau brácha."
Vešel jsem do kuchyně a u stolu seděl Bill a jedl.
" Ahoj."
Přisedl jsem si k němu a vzal z ošatky uprostřed stolu rohlík, rozkrojil jsem ho na dvě půlky a namazal máslem, přidal jsem salám a sýr a s chutí se zakousl.

" Hej řekni mi, proč tu Melánie tak dlouho nebyla? Ztratila zájem?"
" Ta aby ztratila zájem! Ne! Já ji vždycky pošlu někam, nechci s ní mít nic společnýho, bojím se toho, že by mi tu udělala scénu chápeš? A ted je to s Am mnohem lepší, dá se říct že k sobě zase nějak nacházíme cestu. Chci ji zpátky!"

" Chápu tě……… Ivona chce dítě!"
" Fakt? To je dobře ne? Proč se tváříš jak na pohřbu?"
" Protože nevím jestli je to správné, necítím se na dítě…nebudu správný otec!"
" Ale Bille, mě se taky nikdo neptal co si myslím já! Prostě to najednou přišlo a jsem za své dva poklady fakt rád, miluju je! Všechny tři."
" Ty ses toho nebál? Vůbec?"
" No tak jasně že to byl šok ale nic jsem s tím už nemohl dělat, na potrat jsem ji jít nenechal, navíc byla Am ve špatném zdravotním stavu, bylo to těžké období! Ale pak se jako by vyjasnilo a všechno bylo krásné,koupil jsem pro nás krásný, velký dům a všichni jsme si užívali toho sluníčka…pak se jako by zatáhlo a já potkal Melánii, od té doby jen pršelo nebo sněžilo…ted se z pod mraků zase částečně derou na svět paprsky teplého slunce….pochopil jsi mě?"

" Asi jo."
Zářivě se usmál a pohlédl za mne na schody, když jsem stočil svou tvář ke schodům jen jsem se pousmál.
" O čem jste to tu mluvili?"
Zvědavá, krásná, svěží, moje….stála pod schodama a smála se na nás…no…to poslední je asi moc předčasné.

" Am. Říká se ahoj."
Zpražil ji můj bratr a ona se jen pousmála a vyplázla na něj svůj jazyk.
" Možná!...."

Já vím, nic moc….prosím komentíky :)
MoNiK
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Daniela | 27. října 2010 v 23:53 | Reagovat

četla jsem první řadu, a ted jsem začla před pár dilama druhou... chci si 2. řadu přečíst celou ale nějak furt není čas... ale je to dobrý

2 Mellinka | 28. října 2010 v 22:11 | Reagovat

ahooj pokracuj prosimm miluju tuhle povidku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama