Nastavený nový lay...líbí se vám? :)

WE & SITE  /////  STORIES  /////  AFFILATES







Aspoň na chvíli buď jen moje... 10.díl

24. září 2010 v 21:53 | MoNiK |  Aspoň na chvíli buď jen moje...

Uběhlo dalších pár dní a Goldie se začala bránit proti lásce k Tomovi, přijala nabídku od Borise, od ted mu patřila.
I přesto že věděla že to není správné nechala se od něj líbat, snášela jeho chladné polibky a často si při polibku s ním představovala Toma!
Byla jako zakletá! Nemohla se Tomovi podívat do očí, od té doby co ji tak obvinil z toho že je sobecká spolu nepromluvili.


" Zlato?"
Promluvil na ni při hodině psychologie Boris, už neseděla se stejným spolužákem jako první den, seděla s Borisem.
" Ano?"
Tiše odpověděla a dál se věnovala psaní látky do sešitu, než slovům svého chlapce.
" Máš dnes po škole už něco v plánu?"
" Kromě učení na zítřejší velkou písemku ne, pročpak?"
" No..mohl bych jed k Vám a mohli bychom se učit spolu, co říkáš?"
" Říkám že to není špatný nápad."
Mile se na něj usmála a zapsala další slovo do sešitu.
Bylo ji celkem jedno kam Boris po škole půjde, nestrádala když nebyl s ní, přesto jeho nabídku bez váhání přijala. Aspon nějaký důvod proč se vyhýbat Tomovi a Goldie si byla jistá, že on tam bude!

******************************
Když přišli spolu po škole domů Goldie už z předsíně slyšela Tomův smích z obýváku.
Pomalu se tam oba přemístili, malá Zoe se ihned odtrhla od Toma a utíkala do náruče Goldie.
" No Ahoj."
Smála se na to malé stvoření a cítila na sobě pohledy můžu postávajících kousek od ní.
" Ahoj Goldie, jak bylo ve škole?"
" Ahoj tati, no jo šlo to. Zítra píšeme velký test, musím se učit."
Zklamaně odpověděla otci, který právě vstoupil do místnosti a malou pustila na zem.

" No, chtěl jsem ti sice něco ukázat ale to počká až se naučíš, při nejhorším ti to můžu ukázat zítra!"
" Dobře, já se budu snažit to do toho mozku co nejrychleji natlouct jo?"
Se smíchem doběhla k postaršímu muži a vtiskla mu malý polibek na tvář.
Přejela pohledem chlapce ve velkém oblečení, vzala za ruku svého přítele a vyšla s ním nahoru do svého pokoje.

Usedla na židli u psacího stolu a Boris se pohodlně uvelebil na gauč vedle ní.

****************************************
Ale když se Goldie snažila soustředit a zjistila, že za tu dobu co jsou tu ji Boris pořád jen ohrabává a rozptyluje rozhodla se proti tomu postavit.

" Borisi! Já se snažím učit!"
" Nikdo ti v tom nebrání kočičko!"
Šibalsky se na ni pousmál a stáhl si ji na sebe.
" Borisi, chci se učit!"
Se smíchem mu odporovala, i přesto si ji Boris na sebe natlačil ještě silněji a políbil ji.

V tom se prudce otevřeli dveře a oba pohlédli na osobu, která je vyrušila.
" Pardon!"
Vyhrkl ze sebe Tom rychlostí blesku a zabouchl za sebou dveře.
" Co ten blb chtěl?"
Naštvaně k ní prohodil Boris a stále ji objímal.
" Nevím, co když se něco stalo! Počkej tu na mě!"
Vymanila se z jeho sevření a rychle mizela za dveřmi.
Bez klepání vtrhla do pokoje Judith a pohlédla na postel na které ležel Tom, sám.

" Co jsi chtěl?"
Stála u dveří, ruce zkřížené na prsou a hleděla jen na něj.
Pomalu vstal z postele a ujistil se, že nikdo jejich mluvu poslouchat nebude.
Zamkl dveře na dva západy a prudce si ji otočil k sobě.

" Goldie odpust mi to! Vím že jsem se choval jako idiot, ale byl to šok, pochop to!"
" A co ted čekáš? Co po mě vlastně chceš?"
" Pozdě jsem si uvědomil co k tobě cítím, už vím že nechci Judith!
Vždy jsem byl šťastný když jsi mě políbila, za každý tvůj úsměv bych byl schopný vraždit."
" Tome! Víš že se mi omlouváš po druhé za tři týdny?"
" A odpustíš mi? Prosím!"
Koukal na ni pohledem ublíženého pejska.
" Promiň ale ne! Ted mám nový vztah, konečně se mi podařilo zapomenout na Tebe a už se nechci do toho vrátit! Nechci se modlit za jedinou chvíli strávenou s Tebou, nechci zažívat ty chvilky radosti když se rozhodneš mě náhodou políbit, už nechci!"

Utišila se a rychle proběhla kolem Toma ven z pokoje, on tam stál pořád jako přikovaný. Konečně si uvědomil co k ní cítí, konečně ví co ke svému životu opravdu potřebuje. A ta bytost, která mu má nahrazovat vše dobré a potřebné mu dala sbohem? To přece není možné!

Zničeně usedl na postel, cítil se nepotřebný!

Goldie se mezitím zastavila na chodbě. Z očí se jí draly slzy, tak moc mu lhala.
Nedokázala si vysvětlit jak to bez něj zvládne, vyznal jí lásku a ona mu řekla že už ho nemá ráda. Proč mu tak lhala? Proč mu neřekla to že je do něj stále blázen? Proč se nenechala obejmout a políbit? Proč mu neřekla pravdu?!

Rázně utřela z tváří poslední zbytky slz a vešla do pokoje za svým chlapcem….

Tak co na to říkáte?
MoNiK


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš ff Aspoň na chvíli buď jen moje...?

Klik :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama